Za krásnější svět

Za krásnější svět

Za krásnější svět

596 Kč (sleva 25 %)
Doporučená prodejní cena 795 Kč
Pouze u distributorů
Rok vydání: 
2013
Formát: 
215 x 306 mm
Vazba: 
váz.
ISBN: 
978-80-7485-002-8
Hmotnost: 
2160 g

Kniha předkládá dějiny tradicionalistického postoje v architektuře a v péči o podobu životního prostředí vytvářeného architekturou. V pěti částech a padesáti kapitolách se píše kromě jiného o estetické teorii vcítění v podání Švýcara Heinricha Wölfflina a Angličana Geoffreyho Scotta, o vědecké teorii architektury podle Američanů Christophera Alexandera a Nikose Salingarose, o americké renesanci a hnutí City Beautiful, o stavbě měst podle uměleckých zásad v pojetí Rakušana Camilla Sitteho, Němce Wernera Hegemanna a Itala Gustava Giovannoniho, o hnutí za ochranu domoviny a Němci Paulu Schultzi-Naumburgovi, o ničení a rekonstrukci starých měst a o Benátské chartě, o Nové tradici, Novém urbanismu nebo vizi harmonického stavění podle prince Charlese. V pasážích o českých zemích se popisuje dílo architektů Friedricha Ohmanna, Jana Vejrycha, Kamila Hilberta, Ladislava Skřivánka nebo Dušana Jurkoviče, rozebírají se texty Václava Wagnera, Břetislava Štorma, Josefa Karla Říhy, Ladislava Žáka a Jiřího Krohy, analyzuje se kubismus a socialistický realismus v české architektuře, nová výstavba a péče o památky za socialismu a po převratu v roce 1989 nebo občanský zájem o osud starých staveb a o vzhled obcí a krajiny.

Ukázka z knihy: 

Proč se nám líbí stará města a stavby v tradičních slozích? Proč se vedou spory o tom, zda je dnes přípustné stavět podobně? Jak se sympatie ke starým – tradičním – architektonickým formám vyrovnávají s novými názory a potřebami? Cestu k odpovědím na takové otázky nabízí tato kniha. Vysvětluje, proč jsou tradiční (nemodernistické) architektonické styly stále populární a živé, a vypráví příběh vztahu člověka k tradičnímu stavění od konce 19. století do současnosti. Kniha stojí na průkopnické analýze úlohy vkusu v diskusi o architektuře a na rozboru současného úsilí postavit teorii architektury na vědeckou bázi. Z tohoto základu vycházejí kapitoly informující o významných architektech, teoreticích, dílech a tendencích v architektuře a péči o památky a krajinu, které dosavadní dějiny moderní architektury obvykle přehlížely. Podrobně je představena situace v českých zemích. V předkládaném rozsahu a syntetickém záběru nemá publikace ve světové odborné produkci srovnání.

Martin Horáček je historik a teoretik architektury, přednáší na Vysokém učení technickém v Brně a na Univerzitě Palackého v Olomouci.